Škola v přírodě realizovaná pro Základní školu Petrovice byla první po všech opatření spojených s covid-19. Sedmáci si přijeli užít pobyt od 13. 6. do 16. 6. 2022.
Den 0 – Neděle
Přípravy vrcholí. Naši lektoři Hanka s Michalem ještě rychle ladí poslední přípravy. Naštěstí před začátkem školy v přírodě proběhli ještě 3 online schůzky s paní učitelkou, abychom mohli vše přizpůsobit potřebám konkrétní třídy. Máme zajímavou formou nachystána pravidla, harmonogram i metodu sbírání očekávání od žáků. A taky program!
Den 1 – Pondělí
Cesta dětí z Prahy nakonec nešla tak hladce, jak jsme očekávali. A tak jsme se na penzionu setkali až těsně před obědem. Rychle jsme se rozdělili do pokojů, popovídali si o pravidlech, harmonogramu a pak pospíchali na oběd. Po něm následoval oblíbený polední klid, povídání na pokojích a sžívání se s novým místem.
Poznávání pokračovalo i odpoledne s aktivitami, díky nimž jsme se o sobě zase dozvěděli víc. Užili jsme si seznamovací hry, vyzkoušeli naši hbitost, ale i týmového ducha. A večer se vydali na místní hřiště, kde se každý věnoval s kamarády aktivitám, které jeho samotného zajímali. Jedinou podmínkou bylo, abychom všichni společně trávili čas venku!
DEN 2 – ÚTERÝ
Pomalu se sžíváme s místním prostředím a máme za sebou seznamovací den. Dneska už se to rozjíždí – před sebou máme první velkou týmovou aktivitu. Čeká nás identifikace různých banditů, kteří jsou rozmístění v celém okolí. Projdeme se lesy, loukami a ještě si zkusíme, jaké role kdo hraje v týmech. Reflexe toho, jak to probíhalo následuje hned po návratu na penzion. První povídání je často rozpačité, protože na to nejsme zvyklí. Hodnotit, co se dařilo/nedařilo, co bychom příště udělali jinak, může být někdy náročné.
Odpoledne vyrážíme na výlet k Domanínskému rybníku, který je vzdálený cca 3 km od penzionu. Někteří z nás si neberou plavky, protože si myslí, že se koupat nebudou. O to větší je pak jejich zklamání, když to vypadá, že se nemohou ke koupající většině přidat. Teenageři jsou však kreativní a nakonec si poradí. 🙂 Měli jsme připravené i hry s vodou na rozvoj důvěry, které pěkně doplnily program. A nakonec to všechno byl recept na kupu zábavy!
Večerní program jsme pojali velmi neformálně a strávili ho na místním hřišti, kde si mohly žáci povídat, hrát frisbee nebo si zakopat fotbal.
DEN 3 – STŘEDA
Pro programy je klíčové, aby byly rozmanité. A tak jsme vyrazili na celodenní výlet do blízkého města Bystřice nad Pernštejnem. Protože byli „naši“ teenageři fakt skvělí, nebáli jsme se cesty tam pěšky. Vydali jsme se na pětikilometrový výšlap místními polními cestami a užili si v průběhu malou bojovku. Každý před cestou dostal svoje „klíště“, které si musel střežit před ostatními. Cílem bylo, nepozorovaně, co nejvíce „klíšťat“ odcizit svým spolužákům tak, aby si toho vůbec nevšimli!
Původně jsme měli v plánu navštívit krytý bazén, ale během cesty se udělalo krásné slunečné počasí. Lektorům se podařilo domluvit v místní sportovní hale, že nám otevřou bazén venkovní. A tak jsme byli úplně první návštěvníci v roce 2022, kteří se dostali do venkovního bazénu.
Při plánování cesty zpátky jsme hlasovali o tom, zda pojedeme vlakem nebo půjdeme pěšky. Nikdo se nezlobil, že jsme se vraceli vlakem. 🙂
Při 4-denní škole v přírodě „není čas, ztrácet čas“, a tak jsme večer opékali špekáčky a k tomu si chystali na noční hru. Zazpívali jsme si u ohně a potom si povídali různé historky. Kolem 22:00 jsme se šli chystat na noční hru. Překvapivě se většině z nás nechtělo jít samostatně. 🙂 Většina šla po dvojicích a i tak měli co dělat, aby cestu po svíčkách prošli. Přestože člověk ví, že mu nic nehrozí, i tak může být těžké procházet ztemnělý les, vidět pouze plamínek svíček a poslouchat všudypřítomné ticho.
Den 4 – ČTVRTEK
Pobyt pomalu končí. Dopolední program nás vede na poslední místo, kde jsme ještě nebyli. Zamíříme si pro drobnou vzpomínkovou odměnu do blízké vesnice. Všichni už se vracíme trochu…smutní. Na penzionu si ještě povídáme o tom, co jsme zažili. A světe div se, jak to na začátku bylo komplikované reflektovat svoje pocity. Teď na konci, to jde perfektně. Možná občas stačí pro to, abychom se ve třídě více otevřeli…jet mimo budovu naší školy. Vidět se v jiných situacích, strávit spolu čas neformálně a vyzkoušet nové věci. A možná i tím zjistíme více o tom, co nás spojuje, než co nás rozděluje.
