Termín: 9. – 16. 7. 2023
Kouzelné prázdniny na Vysočině se už blíží. Malí táborníci z tábora Sportmánia mají jasno, magické léto začíná. Proslýchá se, že zemí prochází tajuplný kouzelník Bludivík, který střeží svá tajemství. Tento podivín však mění místní pořádky a tím narušuje náš svět. Kouzelníci mají sice prázdniny, ale výzvám kouzelníků jen těžko odolávají. U toho se totiž učí mnoho o sobě, ale i druhých. Zapeklité úkoly, pohyb v přírodě a bohatý program, to si nenechají ujít!
Přidejte se k našim kouzelníkům na výlet za dobrodružstvím a užijte si léto na Vysočině.
Den 0 – Sobota
Okolí penzionu ožívá, kolem bloudí moudrý kouzelník Bludovít a hledá části své duše – viteály. Vůbec netuší, kam je mohl dát. Má však naději, zítra přijedou malí táborníci a třeba mu pomohou. Utěšuje ho i vůně léta, vlahý vánek a lesní zákoutí. To vše a mnoho dalšího si děti budou užívat už od zítřka.
Den 1 – Neděle
Poklidnou atmosféru vesnice Rozsochy rozvíří příjezd malých táborníků. Ve vzduchu je očekávání, jak takový tábor probíhá. Už zbývá jen “poloučení” s rodiči a jdeme na hřiště. Čeká na nás Míša hrajeme první přehazku. Už teď sluníčko pěkně svítí, takže hned jak se všichni sejdeme, zamíříme do příjemného prostředí penzionu. Tam na nás totiž všudypřítomné horko nemůže. Pomalu si vybalujeme a seznamujeme s kamarády. Před obědem nás čeká ještě velký úkol. Musíme se domluvit na pravidlech. Každá skupinka navrhne své a potom je dáme dohromady. Překvapivě se shodneme a do oběda máme jasno. Každý ví, co pro nás znamená respekt a od něj se odvíjí většina pravidel.
Pomalu se seznamuje s režimem dne, který začíná obědem. Po něm nastává hned polední klid, ve kterém si hrajeme UNO či dobble, ale také odpočíváme. První polední klid bývá trochu rozpačitý, ale to pro nás neplatí. Většina z nás se spolu zná už z minulého roku a ostatní se rychle seznamují. Odpoledne už jsme jedna velká parta. A dokonce přišlo i na pořádnou seznamovací koulovačku. 🙂
Před večeří nás čekalo první koupání. Dnešní počasí bylo vyloženě horké, a tak jsme poprvé zkusili kapacitu bazénu. Všichni zájemci se do něj vešli – všech 16 dětí!
Po večeři na nás čekalo překvapení – pod pergolou na nás čekal Hagrid a Harry. Hagrid měl za pasem dopis, ve kterém nás zval do lesa za kouzelníkem Jenimírem. Ten pro nás chránil vlastním tělem něco cenného a při tom na něj útočili síly lesa. On jim utekl přes křoví a to mu roztrhalo plášť. Díky tomu jsme ho mohli najít! Daroval nám deníčky, do kterých si budeme moct každý den zapisovat vzpomínky – to nejdražší.
Čas hrozně rychle utekl, ještě jsme si chvíli zašli na hřiště a už tu byla večerní hygiena. Na pohádku jsme se sešli kolem deváté a ponořili se do příběhu paní Láryfáry. Některým z nás se pomalu zavírala víčka. A tak se stačilo přemístit do postýlek a nechat si zdát o kouzelných dobrodružstvích…
Den 2 – Pondělí
Pomalu se probouzíme do našeho prvního celého dne na táboře. Rozcvička, snídaně i deníčky utečou tak rychle, že se ani nenadějeme a už chytáme Dobbyho ponožku! Rozřazuje nás totiž do dvou týmů, v nichž budeme plnit úkoly, abych pomohli Bludovítovi najít viteály (kousky jeho duše). Hned první den pro nás má velký úkol – najít viteál odolnosti.
Díky dopisu víme, jak máme začít!
“Představte si, jak by bylo úžasné, mít hůlku, která vám pomůže otevřít dveře do fantastických světů, ovládnout síly přírody nebo dokonce splnit vaše nejtajnější sny.
Začneme tím, že si vybereme kus dřeva, který nás osloví, přejedeme rukama po jeho drsném povrchu a pocítíme energii, která je v něm obsažené. Pak začneme s pomocí své fantazie a vynalézavosti dřevo tvarovat a formovat do podoby hůlky, která bude skutečně jedinečná. Když přidáme ozdoby a dekorace, můžeme do své hůlky vnést vlastní magickou energii.”
Pustili jsme do vyrábění a vzali si na pomoc štětce, tavné pistole a další ozdoby. Než nám paní kuchařka nachystala oběd, měli jsme své kouzelnické nářadí nachystáno.
Hned po obědě se nám pěkně hodilo! Čekala nás hodina obrany proti černé magii. Všude létali kameny, hadi, voda, oheň a drak. Naučili jsme se, jak se jednotlivým kouzlům bránit tím, že jsme postupně vzývali další kouzelníky na souboje. Každý z nás ví, že tohle se musí naučit. Kdykoliv během tábora nás totiž může kdokoliv na souboj vyzvat…a my musíme dokázat, že máme kouzla perfektně zmánkutá!
Před večeří nás čekala ještě bojovka, při které jsme museli poskládat z puzzle obrázek. Puzzle však hlídala temnota, která nám je nechtěla dát. Museli jsme prokázat odolnost, abychom všechny obrázky v pořádku složili.
Nudle s mákem na večeři nám dodali energii, abychom vyrazili ještě na hřiště. To jsme ale nevěděla, že ve chvíli, kdy vyjdeme z penzionu, začne poprchat. To nás ale nezastavilo, naši vedoucí kouzelníci nám totiž nejdříve předávali viteály a zapěli s námi naši táborou písničku. Všude znělo:
”Čaroděj Bludovít do Rozsoch zavítal,
Čaroděj Bludovít náladu rozdmýchal.
Ke sportování děti vede,
Pejsek štěká, kočka přede,
Fair-play hraní čaroděj má rád.”
Nevěřili jsme vlastním očím, když s písničkou déšť odešel a my mohli odejít na “večerní hřiště”. Chodíme na hřiště nad vesnicí, kde je velká pirátská loď, fotbalové i dětské hřiště i spoustu prostoru pro deskovky. Každý si tam tedy najde, co ho potěší.
Kousek po osmé se už blížíme zase pomalu k penzionu. Už zbývá jen rychlé koupání, čištění zubů a alou na pohádku. A po ní už míříme do peřin. Zítra nás totiž čeká…však uvidíte!
Den 3 – Úterý
Pozdravem slunce začala velmi tematicky dnešní rozcvička. Rychle jsme se protáhli a zamířili do jídelny na snídani. Hned po deníčcích jsme zjistili, že dneska se budeme ucházet o viteál kreativity. Na vlastní kůži jsme pocítili, že pokud chceme magii praktikovat, chce to velkou dávku schopnosti nalézat nová řešení. První individuální soutěž nám totiž dala pěkně zabrat. Museli jsme se naučit kouzla jako je levitace, přivolání žáby, zmrznutí vody, blesk, oživení kočky atd. Každé z nich však vyžadovalo spolupráci s čarodějem, mágem,…a také kladlo nároky, kolik z nás ho muselo seslat. Záleželo na naší osobní strategii, kolik kouzel jsme zvládli za 45 minut seslat.
Dopoledne se dále linulo ve znamení kreativity, kterou jsme uplatnili i při výrobě kouzelnických klobouků. Bílé čáry se rozverně rozprostřeli po černém klobouku a díky tomu vzniklo 20 originálních klobouku, na které jsou jejich majitelé náležitě pyšní!
Už dopoledne sluníčko pěkně pálilo, což byla dobrá záminka k tomu pobrat své hůlky a vyrazit k vodě. U rybníka jsme kromě koupání praktikovali i kouzlení. Praxe totiž není nikdy, ale to není ani odpočinku. U vody jsme využili možnosti a sedli si do místního kiosku, kde se mohli kouzelníci drobně občerstvit.
Večeři jsme výjimečně posunuli o hodinu, abychom si mohli vodních hrátek užít do sytosti. Což ale nikomu nevadilo. Večer jsme se dozvěděli, že jsme hodni viteálu kreativity. Dokonce jsme jím ocenili i paní kuchařku a Borise, protože i kouzlení v kuchyni určitě vyžaduje notnou dávku kreativity. 🙂
Den 4 – Středa
Odvaha nás provázela dnešním dnem. Hned ráno nás Hagrid pozval do tajemného lesa, abychom vyprávěli a rozhodovali příběh Harryho a jeho kamarádů. Většina z nás slyšela o gamebooku poprvé a hned nás to nadchlo. Hlasovali jsme a vymýšleli, jaké řešení bude v konkrétní situaci nejlepší. Podle toho jsme se posouvali v příběhu až ke cryptexu, který jsme pomocí číselného kódu otevřeli. V něm jsme našli další část duše Bludovíta – viteál odvahy!
Během dne jsme museli dokazovat, že jsme tohoto viteálu hodni. Boj kouzelníků se skřety byl velmi vyrovnaný. Nakonec jsme se v obou rolích vystřídali a upravovala naši strategii. Z každého dřívka na podpal kouzelníků jsme měli stejnou radost, jako z trefeného skřeta ponožkou.
Kromě toho jsme mysleli na své nejbližší, kterým jsme psali pohledy a dopisy. Díky tomu jsme však i vzpomínali na to, co jsme už začali. Přece jen jsme tady už čtvrtý den a málo toho nebylo. Hned po poledním klidu jsme zamířili na poštu a vše odeslali.
A to jsme ještě netušili, co nás večer čeká! Po příchodu ze hřiště na nás čekal dopis, ve kterém nám bylo oznámeno, že máme s kamarády Aditia, Bastila, Heliose z klubu Ustřihnutých klobouků vyrazit na tajnou výpravu. Provázet nás budou bludíci, kteří nám nechají své dary. Nebude to však jednoduché…temné síly lesa na nás mají pifku a skrýt se před nimi můžeme pouze, pokud předvedeme kámen. Musíme se potajmu proplížit k 9 lampám a získat jejich dary. Po noční hře se vracíme do penzionu a zamíříme už jenom rychle spát. A vedoucí pro nás mají překvapení… zítra žádná rozcvička! Jupííí!
Den 5 – Čtvrtek
Po noční hře jsme byli plní dojmů, což jsme zužitkovali i u ranních deníčků. Nalepili jsme si kartičky, které jsme během hry nasbírali, a když nám náhodou něco chybělo, kreativně jsme to vyřešili. Obrázek si sami namalovali!
Ráno jsme přijali dále pozvání na hodinu lektvarů s profesorem Míšou. Míchali jsme mlhu, různorodé barvy a zkoušeli vlastnosti balónků. U toho jsme se skvěle pobavili i mnoho naučili.
Dnešním programem nás provázel viteál spolupráce. Schopnost práce v týmu jsme si ověřili dopoledne díky hře na smrtijedy a bystrozory. Naším cílem bylo pochytat všechny smrtijedy a dovést je do Azkabanu. Tam je ale mohli jejich kolegové stále lehce vysvobodit, tak z toho byla pořádná honička.
Nic z toho však nesahalo ani na paty odpolednímu programu. Přes počáteční rozpaky se košťata stala naší přirozenou součástí a my se naučili na první pohled náročná pravidla. Všude lítaly potlouky, camrál a také malí kouzelníci. A největší vzrůšo nastalo, když do hry vstoupila hbitá zlatonka. Famfrpál nás nakonec tolik bavil, že jsme posunuli o hodinu i večeři, abychom si mohli zahrát ještě další kola.
Po večeři jsme si už zahráli přehazku, městečko Palermo a zamířili do penzionu. Rychle jsme se posunuli v příběhu Sáry Láryfáry dál a zalezli do postelí. S přáním dobré noci jsme ulehli po náročném dni do svých pelíšků.
Den 6 – Pátek
Hned po snídani se vydáme poli a loukami na celodenní výlet. Cesta příjemně utíká, protože hrajeme hru “Kámen”. Vyžaduje soustředění všech kolem, protože je rychlá a zábavná. Díky tomu cesta do Bystřice nad Pernštejnem uteče jako voda. Zastavujeme na pauzu na velké hřišti, kde můžeme na trampolíny, kolotoč i velké prolézačky. Kolem 12:00 dorazíme na náměstí a tvoříme skupinky na rozchod. Rychle si sdělujeme, co si kdo chce koupit, abychom svůj čas ve městě dobře využili. Všichni se vracíme na místo srazu na čas. Vedoucí překvapeně koukají, když jeden z táborníků donese květiny. Na to, že nosíme brambůrky, sladkosti a coly jsou zvyklí, ale tohle je netradiční. Udělalo to však dotyčným velkou radost!
Sluníčko nabírá na oprátkách a my už se těšíme na zchlazení. Brána koupaliště se objevuje jako na zavolanou. Nikoho není třeba pobízet. Všichni jdeme dovádět do bazénu. Neplavci se cachtají v brouzdališti a hrají na žraloka. Plavci skáčou ze skokánků, prohánějí se středním bazénem i pořádají zápasy v plavání. Všichni, ať malí nebo velcí se scházíme i na velké žluté klouzačce, která je dominantou koupaliště.
Dvě hodiny utíkají jako voda a my už myslíme na cestu, která nás čeká zpátky. Zastavíme se ještě na workoutovém hřišti a zapojíme svaly, které ani nevíme, že máme. A pak alou pohádkovou cestou na hlavní nádraží. Dnes to máme opravdu vychytané a přicházíme s troubením vlaku. Rychle do něj naskáčeme a užíváme si chvilku sladkého odpočinku. Krajina za oknem krásně ubíhá a za 5 minut jsme v Rozsochách. Prohlédneme si hezké nádraží a spěcháme na večeři. Paní kuchařka nelenila a jako v hrnečku vař připravila pořádné porce kaše! Bylo to potřeba, protože se přidávalo dokonce 2x.
Po celodenním chození jsme se těšili už jenom na městečko Palermo a klidové aktivity. Málokdo ještě běhal po hřišti s balonem. A i “ti”, kteří normálně mají pořád stále hodně energie, už jsou byli myšlenkami v posteli. A než se nadáli, tak nejenom myšlenkami…
Den 7 – Sobota
Vstáváme do posledního celého dne na táboře. Rozproudíme tělo na rozcvičce hrou na jelena a už teď víme, že to dneska bude rekordně horký den. Což se nám potvrdí i dopoledním programu, kdy hledáme význam starodávných run. Věštec nám to však nedá zadarmo a každou z 24 run si musíme opravdu zasloužit. Jako jedna 20-ti členná skupina skládáme básničku, písničku pro paní kuchařku, hledáme moře, vymýšlíme bájné zvíře, hledáme věci v penzionu, zkoušíme robotí tanec i pohyb zvířat. Zjišťujeme, jak může být těžké se na něčem shodnout, ale i jak pomáhá, když můžeme řešit úkoly společně.
Nakonec však věštci runy přineseme a díky tomu získáváme viteál moudrosti. Dohromady jich máme už 6 a můžeme si povídat o tom, jak jsme který viteál využili. Odvahu jsme potřebovali třeba na noční hře, odolnost při vyrovnávání se s lidmi, kteří jsou hodně jiní než my, kreativitu při vyrábění hůlek a čepic…Prostě toho bylo celkem dost. A k poslednímu dni bilancování prostě patří.
Odpoledne jsme se rozloučili s Bludovítem, který se opět ukázal…Zapomněl totiž, kam dal “zlaté bohatství” a věděli jsme pouze 3 indicie – les, potok a kravín. Naštěstí jsme ho našli a poklad byl náš. Ale jak podotkla jedna tábornice, i kdyby byla krabice prázdná, to nejdůležitější si i tak odvezeme – vzpomínky.
Po nalezení pokladu jsme si zkrášlovali kšiltovky a pak zamířili do bazénu. Všichni jsme si osvěžení užili. Večer nás čekal ještě táborák, u kterého si někteří táborníci otevřeli “kadeřnické salony” a pěkně se zkrásněli. 🙂 Opékání tedy mělo ještě další šmrnc.
Trocha zklamání však přišla, když jsem se dozvěděli, že nás dneska čeká velké koupání. Barvy jsme si ale odvezli, tak možná vám naše kadeřnické dovednosti ukážeme doma. 🙂
Den 8 – Neděle
Ráno se nestačíme divit překvapení, které si v noci přichystali vedoucí. Prostě taková rozlučková srandička. Na poslední rozcvičce tak máme o zábavu postaráno. Potom už jenom rychle dobalíme poslední věci, posadíme se pod pergolu a přemýšlíme nad tím, co se nám líbilo a co bychom příště chtěli jinak. Rozdáváme smajlíky a u toho se navzájem posloucháme. Stejně, jako jsme začali i končíme. S respektem.
Poslední UNO, posezení na balíku a obejmutí s kamarády. A kdo ví, třeba se tu za rok zase potkáme! 🙂
