Termín: 14. – 21. 7. 2019
Sportovní tábor bez limitů nabídne individuální i skupinové aktivity, turnaje a výletování. Budeme soutěžit individuálně i týmově, hrát si v přírodě a poznávat se navzájem. Naučíme se netradiční sportovní hry, posílíme smysl pro fair play a třeba vytvoříme i přátelství na celý život!
Naši vedoucí pro druhý turnus letního táboru:
Den 0 – SOBOTA
Přípravy vrcholí, vedoucí se loučí s prvním turnusem a chystají se hned na druhý! Lepíme novou motivační mapu k celotáborové hře, naposledy projíždíme program a dolaďujeme detaily. Všechno musí jít jako „po másle.“ Přijíždí naše další posila – Marie. Bude tady s námi celý druhý turnus! Takže se ve třech už těšíme na nové táborníky a zítřek, na zahájení! Sportovní tábor bez limitů může začít!
Den 1 – NEDĚLE
První den je vždycky zkrácený příjezdem dětí na tábor. Pomalu se rozloučíme s rodiči a pouštíme se do seznamování s novými kamarády a našim okolím. Úkol na první den je jasný – naučit se jména všech dětí, které na pobyt přijely. Pro některé z nás to není úplně jednoduché, ale zhostíme se toho s vervou.
Polední klid je trošku „oťukávací“, a tak ho trávíme i s vedoucími ve společenské místnosti, pěkně všichni pohromadě. Hrajeme twister, člověče, pexeso, kvarteto a co koho dál napadne. A už se těšíme, až budeme moct zase ven.
Odpoledne začínáme na poli, kde plníme jeden z důležitých úkolů – vylézt na balík…protože to přece také k pobytu v přírodě patří. Na louce pak hrajeme další seznamovací hry, abychom byli úplní mistři! Oslovovat se totiž „hej ty“ apod. není nic pro nás. Cestou z louky jsme zavítali i k místnímu rybníku, abychom si vyzkoušeli házet „žabky“. Už jenom najít vhodný placatý kámen bylo zajímavé, a tak jsme to zkusili všichni do jednoho.
Večer jsme se vydali na cestu na fotbalové hřiště, abychom si mohli hrát na místním dětském hřišti a zájemci si zakopalifotbal. Dokonce jsme si užili i menší spršku při zavlažování hřiště…ale to už jsme pak museli rychle zase zpátky do penzionu, dát si teplou sprchu a zalézt do peřin. Velcí si ještě chvíli povídali a malí si poslechli Pohádky z mechu a kapradí. A jak se nám usínalo? Jako na obláčku, žádné stýskání se nekonalo a to nás moc těší!
Den 2 – PONDĚLÍ
Začátek týdne pro nás znamenal i počátek celotáborové hry! Nejdříve jsme však museli nasbírat body, abychom dostali zasloužené indicie, které nás dovedli až k rozděleným táborovým týmům. Máme své soupisky, loga, kapitány i pokřiky! Díky tomu jsme mohli už odpoledne změřit svoje síly na místním vesnickém „minigolfu“. Hodnotili jsme nejenom počet „ťukanců“ pálkou, ale i čas. Celkem jsme se u toho zapotili, ale týmového ducha nám to nevzalo, jak jsme se u večerního povídání ujistili.
Po poledním klidu nás čekala cesta na poštu, abychom nakoupili pohledy a udělali radost rodičům, prarodičům i kamarádům.
Kromě týmových aktivit jsme začali i s těmi individuálními v našem táborovém „miniturnaji“. Hrajeme pingpong, skáčeme přes švihadlo, odhazujeme frisbee, běháme a mnoho dalšího. A jak to dopadne, to nikdo z nás netuší…alespoň zatím!
Někteří usnuli po večerní pohádce, jiní při povídání, ale všichni jsem už do deseti byli v říši snů…abychom načerpali síly na další táborový den!
Den 3 – ÚTERÝ
Úterní program byl plný týmových her, zvládli jsme rovnou tři. Ráno jsme si zaběhali při již klasické hře – „boj o vlajku“. Zvládli jsme dokonce 8 kol, kdy jsme se snažili uchránit svoje životy i naši vlajku před „nájezdy“ druhého týmu. Každý tým byl lepší v něčem jiném – jeden vyhrál na počet unesených vlajek a druhý na počet odebraných životů druhému týmu. Vypadá to, že jsme prostě pekelně vyrovnaní! To se potvrdilo i v další hře, které familiárně říkáme „outdoorové pexeso“. Při pexesu hledáme a běháme v týmech pro pohádkové dvojice, jde nejenom o rychlost, ale i bystrost, takže nic pro žádná „ořezávátka“ J
Odpoledne nás čekal „minivýlet“ do místního vesnického obchodu pro nějaké dobrůtky. Hned po něm jsme se vrhli na jednu z nejsložitějších her, luštili jsme hieroglyfy a egyptskou abecedu. K tomu jsme si však nejdřív museli „vysoutěžit“ body, za které jsme si písmena mohli nakoupit. Takže jsme měli odpoledne o zábavu postaráno. Ale nakonec jsme kříž ANCH přece jen dostali!
Byli jsme rádi, že jsme večer měli volnější a mohli si zahrát na „slepou bábu“, využít venkovního hřiště na přehazovanou a jiné míčové hry.
Den 4 – STŘEDA
Dnešní den byl plný her, odpočinku i vědomostních klání. Od všeho jsme si dali kousek. Ráno jsme skládali text SMS, který jsme museli potom napsat. Každý z nás byl tlačítkem, bez kterého bychom dohromady zprávu nikdy nenapsali. A že napsat 160 znaků je fuška, to snad ani nemusíme zmiňovat.
Odpoledne jsme si dali další týmovou soutěž, při které jsme se před sluníčkem raději ukryli do lesa. Sbírali jsme červené, černé a bílé fáborky s různými bodovými hodnotami. Ale nebylo to jen tak lehké, z lesa jsme je nemohli odnést jinak, než ve vlastních zubech! Potom jsme ještě doháněli resty na poště. Někteří z nás ještě nestihli odeslat pohled, takže to jsme napravili. A cestou zpět si zašli zadovádět na dětské hřiště a zahrát si fotbal. Jsme tu totiž slušná fotbalová parta J
Večer nás čekala vědomostní soutěž „Chcete být milionářem“, na jejichž organizaci se podíleli účastníci tábora i vedoucí. Dokonce ho vedli i někteří táborníci. Změřili jsme svoje síly nad otázkami týkající se sportu, youtubu, hlavolamů, zeměpisu apod. Až se nám skoro hlavy zavařily, jak moc jsme se snažili vyřešit zapeklité otázky.
Jako každý večer šli malí táborníci spát po pohádce a velcí si ještě chvíli hráli. Jedním z hitů je i pingpongová obíhačka, které se věnujeme ve volnu, kdy není celotáborový program. A pak už hurá na kutě…protože zítra vyrážíme na celodenní výlet!
Den 5 – ČTVRTEK
Jedeme na výlet! Tak to bylo znamení dnešního dlouhého a horkého dne. Ráno jsme si ještě „vystřihli“ rozcvičku na rozjezd a po snídani se naučili jednu šifru, která se nám hodila i na výletě. Do Bystřice nad Pernštejnem jsme odjeli autobusem, abychom si na náměstí mohli dát zmrzlinu, vyluštit zašifrované otázky do „celotáborovky“ a nakoupit si pár drobností.
A po obědě nás čekalo to nejlepší – bazén! Jelikož bylo krásně teplo, zavítali jsme na dvě hodiny do venkovního bazénu. Zaplavali jsme si, zaházeli s balónem, zaskákali na trampolíně a vyslunili se v dětském brouzdališti. Užili jsme si to prostě všichni do jednoho, ale tím to neskončilo. Po bazénu jsme navštívili nově otevřené obrovské dětské hřiště s trampolínami, podzemními chodbami, spoustou houpaček a lanových aktivit.
Při chůzi na vlak jsme absolvovali pohádkovou stezku, kterou lemují nejenom dřevěné postavičky, ale i nízké lanové aktivity. Většinu z nich jsme si vyzkoušeli všichni, bez výjimky. A pak nás čekala velmi krátká cesta vlakem zpátky do Rozsoch a trošku delší lemovaná poli a loukami z nádraží. „Udělali jsme si hlad“, takže těšení na nudle s mákem neznalo mezí. Ale ani to nás nemohlo úplně unavit. Po večeři jsme dohráli miniturnaj v pingpongu a ostatní se šli ještě „vyběhat“ na fotbalové hřiště. A po dlouhém dni nás potom čekal zasloužený odpočinek.
Den 6 – PÁTEK
Páteční den byl velmi různorodý. Po ranní rozcvičce a snídani jsme zahájili detektivní akci! V týmech jsme měli za úkol zjistit co nejvíce informací o místních banditech, kteří se nám v lese a na loukách v okolí tábora ukrývali. Bylo jich více než 40, takže to byla pořádná fuška, kterou by nám ledajaká detektivní kancelář opravdu nezáviděla. A to nebylo všechno, dopoledne jsme stihli nasbírat body do celotáborové hry dokonce ze dvou her! Ach ta čísla, říkali si někteří z nás, když hledali malá čísla na tabulce.
Před obědem jsme si ještě rychle zašli do bazénu, abychom si mohli potom pořádně užít polední klid. A dneska to byl opravdu klid, až si někteří mohli myslet, kdo nám asi vyměnil táborníkyJ
Odpoledne nás čekala další detektivní zápletka, za kterou jsme museli jít až do lesa za vesnicí. Borovinka je les plný překvapení a nás jich tam čekalo zrovna 9! Rychlost, ale i chladná hlava se hodila! Při zpáteční cestě ze hřiště nás dokonce „chytl“ déšť, takže jsme doslova utíkali do penzionu.
A dneska přišla „ta“ dlouho očekávaná noční hra. Malí táborníci se báli o něco více než ti starší, ale i tak to zvládli velmi hezky skoro všichni! Není to jen tak, jít ztemnělým lesem pouze za svitu svíček. Ale zaslouží si pochvalu úplně všichni, a tak na ně na konci čekaly malované perníčky. Prostě den jako když vyšije!
Den 7 – SOBOTA
Nikdo už nepochybuje, že se nám to krátí. Zítra už jedeme domů! Dnešek byl posledním dnem, kdy jsme ještě mohli nahnat body do celotáborové hry! Všichni jsme se snažili až do konce, což znamenalo, ráno lovit brouky na louce J Trošku jsme si zopakovali přírodopis a hledali obrázky hmyzu, podle bodových hodnot. Kdo nasbíral kudlanky, to měl opravdu dobré! Po dopolední hře se většina z nás šla zchladit do bazénu, protože bylo velké teplo.
Odpoledne nás čekalo netradiční zadání. Celý týden vedoucí připravovali aktivity pro nás a dneska jsme se měli vyměnit. Vymyslet zajímavou hru pro druhý tým. Zadání bylo jasné, ale i tak to pro nás nebylo vůbec jednoduché. Ale nakonec z toho byla sranda! Někteří měli uběhat pár koleček, další si vyměnit trička a ponožky a mnoho dalšího. Závěrem byla zase společná „koupačka“ před večeří. Večeře byla netradiční, rozhořelo se nám ohniště, a tak jsme si mohli opéct špekáčky a zazpívat si s kytarou za svitu ohně. Skvěle jsme se naladili na poslední večerní aktivitu – hledání pokladu. Oba týmy daly body dohromady a vydaly se za zaslouženou odměnou až nad vesnici. A pak už začalo hodování a zasloužené dárečky nám všem udělaly radost! A pak už alou spát, protože zítra nás už čeká zase cesta domů…těšíme se, ale i je nám smutno, že musíme zase naše nové kamarády opustit…ale i to k táborovým a jiným cestám přece patří…
Den 8 – NEDĚLE
V neděli naše putování začalo a také skončilo. Malí i větší táborníci se vzbudili do slunečného rána a jako každý jiný den se vydali na rozcvičku. Hned po snídani jsme však už museli balit a vyklízet penzion. Hotovo jsme měli už okolo deváté, takže jsme se naposledy sešli pod pergolou k povídání. V rámci programu jsme každý den mluvili o aktivitách, které jsme zažili včetně toho, co se nám dařilo a nedařilo, co bychom rádi příště změnili apod. Nemohli jsme si nechat ujít ještě příležitost na konci ke zhodnocení. Využili jsme žluté smějící i červené „smutné“ smajlíky. Hned první táborník si vzal do ruky toho červeného, aby vyjádřil, že je smutný, že už jede domů. A pak mluvil úplně každý, někdo využil pouze žlutého, někdo oba. To kladné i záporné k životu patří, takže nemůže chybět ani na táboře.
Nejlepší na posledním společném „povídání“ bylo, že jsme se všichni poslouchali navzájem, za což nás vedoucí moc pochválili. Pro ně to je totiž jeden z cílů tábora v rámci našeho osobnostně sociálního rozvoje! Potom jsme měli ještě čas namalovat si kšiltovky, které jsme včera našli v rámci odměn. Někdo si je nechal podepsat, další si na ně namaloval různé obrázky charakteristické pro zážitky apod. A pak přijížděli rodiče, my se začali loučit a odjíždět. Tak třeba zase za rok kamarádi!
