táborák, opékání špekáčků a zpěv

Sportmánia tábor II. turnus 2018

Termín: 7. – 15. 7. 2018

Fotky lze naleznout zde.

Den 0 – SOBOTA

Někomu by se možná datum 7. 7. 2018 mohlo zdát jako ne moc ideální na přípravy na začátek tábora, ALE! Pro tým tábora Sportmánia znamená příslib výletu za dobrodružstvím, který už zítra začne. Vedoucí plánují, kreslí, chystají prostory k zítřejšímu příjezdu dětí. Takové to očekávání…letních zážitků, nových kamarádů a hezkého času v přírodě při sportování, dovádění a bloudění krásami Vysočiny. I takový bude tábor Sportmánia konající se od neděle 8. 7. do 15. 7. 2018. Přípravy na start prostě vrcholí!

Den 1 – NEDĚLE (příjezd)

První táborový den byl opravdu vydatný, na to že byl jeden z nejkratších. Každý z táborníků už má svůj pokoj, seznámil se s dalšími a poznal okolí našeho táborového zázemí. Venkovní hřiště bylo hojně využíváno nejenom při hraní přehazované, lovení kolíčků nebo při malé kopané.

Už se všichni známe…teda alespoň jmény! Bez těchto znalostí bychom dneska opravdu „nepřežili“ 🙂 Kdo neznal ostatní, byl v opravdu velké nevýhodě! Seznamovací hry tvořily většinu odpoledního programu. Ale ani to nám nevadilo, vyzkoušet místní „mini“ bazén!

Máme pravidla! Jednu z věcí, kterou nikdo z nás na táboře nechtěl zažít, zranění nebo ubližování! A tak jsme se shodli na pravidlech, protože „Jedeme v tom přeci společně!“ Všichni souhlasili s tím, že i pravidla dělají dobré přátele a fajnové zážitky.

První den byl ve znamení vzájemného „oťukávání“, poznávání okolí i druhých a „sžívání“ se s místem, které bude na chvíli naší „základnou“ pro táborová dobrodružství!

Už se všichni známe…teda alespoň jmény! Bez těchto znalostí bychom dneska opravdu „nepřežili“ 🙂 Kdo neznal ostatní, byl v opravdu velké nevýhodě! Seznamovací hry tvořily většinu odpoledního programu. Ale ani to nám nevadilo, vyzkoušet místní „mini“ bazén!

Máme pravidla! Jednu z věcí, kterou nikdo z nás na táboře nechtěl zažít, zranění nebo ubližování! A tak jsme se shodli na pravidlech, protože „Jedeme v tom přeci společně!“ Všichni souhlasili s tím, že i pravidla dělají dobré přátele a fajnové zážitky.

První den byl ve znamení vzájemného „oťukávání“, poznávání okolí i druhých a „sžívání“ se s místem, které bude na chvíli naší „základnou“ pro táborová dobrodružství!

Den 2 – PONDĚLÍ

Pondělí je prvním dnem, který jsme si mohli užít opravdu celý táborovým dobrodružstvím. A že toho poprvé byla spousta! Čekalo nás sice brzké vstávání, naštěstí však do krásného slunečného dne. Na náladě nám neubrala ani rozcvička, kterou si pro nás vedoucí Mára připravil!

Po snídani nás čekalo to nejdůležitější, konečně jsme se rozdělili do týmů a mohli začít celotáborovou hru! Nebylo to však tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát! Po zběžném „zkouknutí“ soupisky týmů bylo všem jasné, že bez morseovky se prostě neobejdeme! A tak jsme, někteří poprvé, hledali, co jednotlivé znaky v morseovce znamenají.

Tak trochu jsme spolu začali „soutěžit“, ale to nám nebrání v tom se navzájem podporovat, ať už jsme tým Okurky nebo Název! Na táboře máme jak zkušené táborníky, tak úplné začátečníky! Pro každého je však něco nového, někteří poprvé přenášeli obrázky brčky, použili sladké zaklínadlo „hututu“ nebo hledali pořádný přírodní stožár na své táborové vlajky! Nezanevřeli jsme ani na „klasické“ sportování na hřišti nebo hraní s balónem v bazénu.

Kromě toho, jsme se stihli seznámit s okolím, zdolat kdejaký kopec i zachránit krtka! A bylo toho samozřejmě mnohem víc, co teprve čeká na vyprávění!

Den 3 – ÚTERÝ

Prší, prší, jen se leje…tak to by mohla být písnička dnešního dne. Naštěstí nám to vůbec nezabránilo v tom užívat si na táboře plnými doušky. Hned ráno jsme využili připravené vlajky z předchozího dne. Každý tým se musel bránit ohrožení, že v boji o vlajku prostě a jednoduše, o vlajku přijde. Nakonec vlajky zachránili a do celotáborové hry získali další zasloužené body.

A že dopoledne bylo plné různorodých pocitů z této „bojovky“ jsme ještě umocnili. Hned po ní následovala reflexe, ale ne ledajaká – akční malba! Vodovky, fixy, „temperky“ a další výtvarné pomůcky jsme použili k zachycení pocitů každého z nás, ať už zelené štěstí, červené naštvání, žlutou radost a mnoho dalšího. Každý se nejdříve zamyslel nad vlastními pocity a „hodil“ je na papír. Každý z nás je však i člen týmu, a tak dalším bodem bylo zachycení pocitů rovnou na týmové vlajky! Při soutěžení prožíváme smíšené pocity, možná i proto naše vlajky září téměř všemi barvami duhy.

Po vyloženě sportovním dopoledni jsme odpoledne „tak trochu“ odpočívali, tedy po malé exkurzi do vesnice Rozsochy, v čemž nám ani deštivé počasí nemohlo zabránit.

Po odpolední svačině jsme poprvé naplno využili společenskou místnost a zkusili si „kvalitu“ svého sluchu, hbitost i rychlost. Aby toho nebylo málo, sbírání týmových bodů pokračovalo i odpoledne. Potrápili jsme si paměť a vyzkoušeli svůj cit pro rytmus.

Úterý se ukázalo jako skvělý den pro noční hru! Hned u penzionu se nachází les, kterému místní říkají „Hájek“. A zrovna dneska se stal fajn útočištěm pro noční stezku odvahy! A na odvážlivce nakonec čekala i zasloužená odměna!

Den 4 – STŘEDA

Vzbudili jsme se do zamračeného rána, trochu unavení z předchozího dne. Rozcvička nás však natolik „rozehřála“, že jsme už dopoledne sbírali body do celotáborové hry. Vyzkoušeli jsme si nejenom naši rychlost a schopnost rozeznat různá čísla, ale i jak volit týmovou strategii. Abychom si dopoledne ozvláštnili, mimo sbírání bodů do celotáborové hry, jsme si zkusili i úplně individuální aktivitu – tak trochu jsme si zahráli hru na špióny a zkoušeli odvést jejich pozornost tak, abychom zjistili jejich tajné kódy! A že nám je nechtěli ukázat, to si asi umíte představit! Vyžadovalo to tedy bedlivé soustředění a flexibilní změny v naší strategii 🙂

Po vydatném obědě šampionů – řízku s bramborovou kaší, jsme si odpočinuli o poledním klidu, abychom se mohli vydat na odpolední dobrodružství. Odpolední program byl ve znamení výletu do Rozsoch, kde jsme navštívili fotbalové hřiště a využili jeho udržovaný trávník k různorodým hrám s tenisákem, tancování, ale i hraní fotbalu. Všichni si upraveného hřiště užili dosyta. Před hrou v lese jsme se šli ještě podívat na dětské hřiště, kde si menší i větší našli svoji zábavu. Větší se zhoupli na houpačce nebo změřili svoje síly ručkováním, menší zase využili kolotoče nebo malé námořnické lodi!

Už na začátku tábora někteří zmiňovali, že by rádi vyrazili do lesa. Nejlepší volbou se ukázal les „Borovinka“, ve kterém táborníci sbírali další body do celotáborovky! A že to nebylo jen tak, zapamatovat si texty ve francouzštině, latině, angličtině nebo čínštině! Dokonce nás přepadl ke konci dne déšť, ale toho jsme se naštěstí nezalekli a nemohl naše sportovní plány narušit.

Všichni máme rádi sportování, a tak jsme se mu věnovali dopoledne i odpoledne. Po večeři jsme se zabývali už trošku jinými aktivitami a vyzkoušeli naše vědomosti. Do hry „milionář“ se zapojili oba týmy s obrovskou vervou. Hledali jsme společně odpovědi na otázky v 6 okruzích, kterými jsou zahraničí, Česko, sociální sítě, filmy a seriály, sport, živočichové a rostliny. I když se jednalo o „odpočinkovou“ aktivitu, nejeden z nás se při zodpovídání zapeklitých otázek „orosil“. Jako každý večer jsme se sešli u společného stolu a povídali si o aktivitách, které jsme v daném dni prožili. A to nechyběla ani instruktáž, na co se máme zítra připravit! Už teď se všichni těšíme na celodenní výlet!

Den 5 – ČTVRTEK

Hurááá, jedeme na výlet! Tak přesně tohle dneska často zaznívalo z úst táborníků. Po ranní rozcvičce jsme se sbalili, někteří si vzali nové vaky, které si svojí odvahou na noční hře opravdu zasloužili a vyrazili do „města“. K celodennímu výletu patří i celodenní hra – každý z nás mimo jiné, že se staral o získávání body do celotáborovky, užívání si nového prostředí, ještě si musel hlídat svoje „klíště“ (připevněný kolíček na některou část oblečení). Problematické však bylo, že jeho kolíček chtěl prostě každý! A to nás provázelo úplně celý den!

Při čekání na autobus jsme si zkrátili „dlouhou“ chvíli šifrováním pomocí vigenerova čtverce. Ani pětimístný kód nás nakonec nepřemohl a oba týmy získaly další body do celotáborové hry. V Bystřici nad Pernštejnem jsme strávili celý den – dali si dobrý oběd, měli krátký rozchod a ve sportovní hale jsme se pořádně vyřádili v bazénu. Bazén jsme měli úplně celý pro sebe, takže jsme si ho mohli dosyta užít.

Cestou na vlakové nádraží v Bystřici nad Pernštejnem jsme si zašli do outdoorové posilovny, kde jsme si zkusili vlastní síly i gymnastické dovednosti. Po cestě jsme dále navázali naučnou pohádkovou stezkou lemovanou nízkými lanovými aktivitami. Tuto cestu hlídal dřevěný obří zubr, který byl ideálním místem pro naši společnou táborovou fotku.

Do Rozsoch jsme se vrátili kolem šesté hodiny večer vlakem (tedy takovým místním „couráčkem“ 🙂 ). Cesta do penzionu trvala ještě asi kolem dvou kilometrů, při kterých už jsme se většinou těšili na večeři a odpočinek po celodenním putování.

Večer nás dostihl déšť, takže jsme zvolili program v penzionu. Ve společenské místnosti jsme si zahráli „slovní kufr“ a lámali si hlavy s tím, jaká slova se nám snažil náš kolega z týmu představit. Konečně se nám podařilo před večerní „reflexí“ ještě umístit naše vlajky na přírodní stožáry. Každý tým si musel vymyslet, jak vlajky připevní na klacky a kam je nakonec do země zasadí. Po umístění vlajek jsme se už sešli jako každý večer pod pergolou k večernímu povídání. A že bylo co hodnotit, tak o tom nikdo nepochyboval.

Den 6 – PÁTEK

Nejsme pověrčiví, takže pátek třináctého nám nemohl v našich radovánkách vůbec zabránit. Dokonce bylo ještě krásné počasí. Ráno jsme si zpestřili rozcvičku nejenom o běžeckou abecedu, ale i o cviky ze cvičení pilates. Rozcvička probíhala na louce s krásným výhledem na Rozsochy, takže se to zrovna k tomu cvičení opravdu příhodně hodilo.

Po snídani jsme si dali „běhavé“ dopoledne, při kterém jsme sbírali body do celotáborové hry. Hráli jsme outdoorové pexeso, zkoušeli „sladit“ se s druhými, změřili jsme síly v „kámen, nůžky, papír“ a taky naběhali spoustu koleček…podle hodu kostkou. Někteří z nás už „šestku“ nechtějí ani vidět 🙂

Velmi pěkné odpoledne jsme využili k malému výletu na Domanínský rybník, kde se většina z nás v rybníku vykoupala. Přestože se někteří přímo nekoupali, mokří jsme byli nakonec všichni. Poslední dnešní body do celotáborové hry jsme totiž sbírali díky hrátkám s vodními balonky. Mokří, minimálně za krkem, jsme nakonec byli všichni.

Unavení, ale spokojení jsme se vrátili večer do penzionu. Už na cestě před ním jsme cítili zapálené ohniště, protože večeři si dneska musel opéct každý sám. Takové opékání buřtů na ohni prostě k létu neodmyslitelně patří. Každý, bez výjimky, jsme si připravili aspoň jeden. Večer jsme zakončili krátkým povídáním u ohně a zpěvem s kytarou. Tábor se pomalu blíží do konce, a tak se snažíme si užít každou chvíli naplno.

Den 7 – SOBOTA

Už se nám to krátí. Ráno jsme měli před sebou poslední celý táborový den. Jako již tradičně jsme po celý den měli možnost poslat ostatním táborníkům vzkaz prostřednictvím „táborové pošty“, která se píše poslední den tábora a vybírá ji pouze hlavní vedoucí Hanka a ta doručuje dopisy pouze pod polštář…takže se na ně můžeme těšit až v neděli!

Hned ráno nás přivítalo sluníčko nad hlavou, po rozcvičce jsme vyrazili rovnou na „frisbee golf“ a vyzkoušeli si, jak dokážeme dráhu kolem louky zdolat za co nejkratší čas a počet hodů s pomocí frisbee. Dneska měly oba týmy poslední možnost získat body do celotáborové hry, takže se to hemžilo nejenom hrami, ale i různými štafetami, abychom mohli poslední body „dohnat“.

Po stráveném dopoledni na louce jsme se svlažili v bazénu a každý si mohl chvíli oddychnout, jak sám chtěl a potřeboval. Na některých z nás už se projevila únava po náročném týdenním programu, a tak ocenili možnost chvilku se odreagovat.

Odpoledne jsme strávili opět hrami na louce, kde jsme si zahráli na „kuny“ a obránce! A že to nebylo jednoduché, Vám každý táborník určitě potvrdí. Házení s papírovými koulemi, na poli a ve větru, tak to je opravdu výzva! Večer už jsme se pustili do poslední hry započítané do celotáborovky. Kdo by také nechtěl na různých kontinentech sbírat drahokamy, ale problémem bylo, že mohly být sbírány pouze celým týmem naráz! Jaké je to běhat/chodit se sedmi lidmi asi hodinu, tak to si všichni táborníci názorně ukázali.

Na všechny bez rozdílu však nakonec čekala kýžená odměna, pro kterou si však museli dojít až na „Hájek“, kde našli jak odměny pro svůj tým, tak památeční diplomy. Někteří už si během večera začali barvit trička a na další to stále čeká. Zítra bude ještě čas si vyzdobit táborová trička, sníst poslední zásoby z odměn a naposledy se mezi sebou utkat ve fotbalu!

Den 8 – NEDĚLE (odjezd)

Všechno hezké jednou končí…a ne jinak to bylo i s naším táborovým dobrodružstvím. Odjezdová neděle byla sice ve znamení balení, ale ještě jsme stihli rozcvičku a dopoledne užít. Čekalo nás opravdu pekelné – horko bylo cítit všude 🙂

Táborníci si mohli rozmyslet, na jakou rozcvičku se přidají, zda bude spíše běhavá nebo se přemístí na kopec nad Rozsochy, kde „pozdraví“ slunce a zkusí si další ze cvičení pilates. Každý si tedy mohl přijít na své.

Většina dětí měla ráda fotbal, a tak jsme splnili poslední táborové přání – naposledy se přemístit na fotbalové hřiště místního fotbalového týmu. Čekal nás poslední „match“, už bez důsledků pro celotáborovou hru.

Po nedělním obědě jsme si naposledy povídali o tom, co se nám na táboře líbilo a nelíbilo. Z toho, co jsme si na začátku vytyčili, se nám podařilo mnoho splnit. Bohužel na vyčerpání všeho, co bychom chtěli zažít, nám týden nestačil (i na měsíc by toho bylo až až). Tak možná to doženeme…třeba příští rok!