Termín: 4. – 11. 7. 2020
Na sportovním táboře Sportmánia se děti mohou těšit na různé aktivity pohybového i výtvarného charakteru. Kromě různých her, sportovních klání i putování v přírodě se mohou speciálně těšit i na seznámení s hrou rugby nebo s mažoretkovým sportem!
Naši vedoucí pro první turnus letního táboru 2020:
Den 0 – Pátek
První táborový týden začíná už zítra, kdy se budou pomalu malí táborníci loučit se svými rodiči a seznamovat se s novými kamarády. Naši vedoucí už dolaďují poslední detaily, průběh tábora naštěstí ladili už během předchozích dvou měsíců, takže vypadá, že vše je připravené. Už zítra se těšíme na všechny!
Den 1 – Sobota
V dnešním slunečném dni penzion U Pazderů přivítal první táborníky.
Hurááá, začal totiž první turnus letního dětského tábora Sportmánia! Sjely se děti z různých částí České republiky, některé úplně poprvé a druzí už se vracely za „pravidelným“ táborovým dobrodružstvím.
Hned v poledne jsme se ubytovali v našem přechodném „domově“, seznamovali jsme se a taky si povídali o pravidlech. Shodli jsme se na tom, že pravidla nám pomáhají v tom, abychom si neubližovali a mohli jsme si tábor všichni společně bez problémů užít! A to je přece ono! Jsme tu všichni kamarádi, takže si můžeme společně celý týden hrát! S tím jsme začali hned po poledním klidu, kdy nám duchové lesa nechali zapeklité úkoly, které jsme mohli splnit pouze společnými silami!
A díky tomu na nás po večeři mohla čekat zasloužené odměna…táborové deníčky! Sice jsme pro ně museli putovat kousek za vesnici k pomníčku, ale i u toho jsme si užili spoustu zábavy. Třeba válení sudů, běhací soutěž nebo jsme si upletli věnečky!
A na konci dne, jsme si do našich nových deníčku nakreslili a napsali, co se nám líbilo! Chceme si totiž zapamatovat dobrodružství, která zažijeme…a protože toho bude hodně, může se nám stát, že bychom třeba zapomněli. A pár slov nebo malý obrázek nám může být hezkou vzpomínkou. ☺
Těsně před spaním jsme se ještě sešli k pohádce na dobrou noc. Unavení, ale spokojení jsme pak ulehli do našich postelí, abychom nasbírali síly na další den!
Den 2 – Neděle
Teplá fronta pokračuje, a tak nás dneska sluníčko pořádně „připalovalo“ a k tomu si pro nás duchové lesa připravili další dobrodružství! Hned ráno nás čekal pod pergolou dopis, že nás čeká výlet! Poprvé jsme si tedy zabalili batůžky, naplnili flašky a vydali se na cestu.
Čerstvé seno nás šimralo na kotnících, jak jsme se vydali loukou až k polní cestě, která nás navedla na blízkou vesnici Kundratice. A pak už nezbývalo více než vypátrat dětské hřiště!
To byla zase lotrovina! Duchové lesa totiž určitě věděli, jak moc jsme zvědaví, v jakých týmech budeme společně soutěžit, a tak nám to skryli! A my museli hledat čtverečky, krychličky, smajlíky, kolečka s dírkou i bez a mnoho dalšího tak, abychom nasbírali všechna písmenka. To vám byla fuška!
O poledním klidu byl v penzionu opravdu klid, protože jsme sbírali síly. Odpoledne nás čekalo další balení batůžků, tentokrát nám však nechyběli ani plavky! Vyrazili jsme se koupat na „Domaňák“ do rybníku. Kdosi nám totiž našeptal…že zrovna dneska bude hrozné vedro! A měl pravdu!
Dováděli jsme ve vodě, slízali zmrzku a někteří si koupili vytoužený párek v rohlíku nebo hranolky. Chtěli jsme si užít krásného dne dosyta, a tak jsme ještě po večeři utíkali na rozsošské velké hřiště. Jak říká jedna z tábornic: „to pirátské“. Kromě velkého fotbalového hřiště je tam totiž i dětské, kde je i loď, klouzačky a mnoho dalšího.
Večerní pohádka nás krásně připravila do postelí, kde jsme brzy usnuli. Po takovém náročném dni plném výletování se ani není čemu divit. A už dnes jsme zvědaví, co si na nás duchové vymyslí zítra!
Den 3 – Pondělí
Naštěstí se předpovědi počasí mýlily a po celý den nás provázelo hezké slunečné počasí. Malé zaváhání nás čekalo pouze o poledním klidu, kdy nám na okna začal bušit deštík, který naštěstí během našeho odpočinku přestal! Takže nás čekal další den jako ze „žurnálu“.
Hned ráno nás duchové lesa vylákali po jejich stopách, ale protože měli trochu strach, že se neumíme v jejich domově „chovat“, museli jsme si zapamatovat pravidla chování v lese! A že jich bylo. A tak nás před obědem nenapadlo nic lepšího než se jít vykoupat do bazénu. Takže jsme se pěkně ochladili a naučili se dělat malý bazénový vír, ve kterém jsme se točili.
Takové vožení je prostě „bájo“!
Hned po poledním odpočinku jsme se vydali po dalších stopách duchů, tentokrát na fotbalové hřiště, kde jsme zkoušeli vlastní štěstí a taky se pěkně vyběhali! Každý z nás doufal, že mu konečně padne červená, aby mohl pro svůj tým sbírat body. Co si budeme povídat, štěstěna je pěkně vrtkavá! 
Večer na nás padla únava, a tak jsme si přečetli dvě pohádky a alou do postelí! Tušíme, že zítra si na nás zase duchové vymyslí nějakou lapálii! Tak jsme zvědaví, co to asi zase bude.
Den 4 – Úterý
„Už se pomalu seznamujete s táborovým prostředím, ale znáte les Zvolák? Že ne?! Tak se do něj dneska podíváte!“ Tak takhle nějak začínal dopis od duchů, který jsme ráno našli pod pergolou.
Takže jsme vyrazili na dopolední výlet – zazpívali jsme si, nasbírali přírodniny i zkusili jít doslova v cizích botách. 🙂
Cestou na oběd to vypadalo, že zmokneme! Naštěstí z toho nic nebylo a my po poledním klidu mohli vyrazit za dalšími zážitky. Tentokrát to bylo na poštu, aby se naši rodiče, prarodiče a širší rodina mohli těšit na pohledy.
Za odměnu jsme se vydali si „osladit“ a „osolit“ život nákupem do COOPu. K tom jsme však věděli, že cestou budeme muset zjistit mnoho o vesnici, ve které tábor probíhá. Naštěstí nám s tím pomohla, přímo maminka místního starosty, kterou jsme potkali!
Poslední úkol byl nejsložitější, vyměnit propisku za „něco“ zajímavého a to díky komunikaci s místními lidmi. A světe div se, dostali jsme kytičku.
Víte, komu jsme se ji rozhodli věnovat?
Paní kuchařce, protože nám prostě výborně vaří!
To jsme ještě ani nevěděli, že pro nás přichystala krupičnou kaši! To byl mezi námi hit!
Večer si vždycky volíme sami, co chceme dělat. Takže chodíme většinou na velké fotbalové hřiště, někdo se jde zhoupnout, hrát na pískoviště nebo si zahrát fotbal. Prostě aktivní odpočinek, jak se patří.
Nikdo se nám nemůže divit, že večer zalezeme rychle do postelí.
Den 5 – Středa
Už jsme v půlce našeho pobytu, a tak toho mnoho známe. Dneska jsme se však i tak naučili něco nového. Někteří z nás hráli úplně poprvé hru dobble a všichni její venkovní týmovou variantu.
Většina z nás se u toho pořádně zapotila. A hned potom jsme si zahráli běhací verzi „kámen, nůžky, papír“. Běhání na poli prostě nemůže v našem programu chybět.
Před obědem jsme tedy využili koupání v bazénu. A na oběd nás čekali sladké, velké, borůvkové knedlíky, to byla lahoda! Olizovali jsme se až za ušima!
V poledním klidu jsme si hráli deskové hry a hned po něm na nás čekal další dopis.
Za odměnu nám dneska přijede trenér místního ragbyového týmu ukázat ragby! A byla to obrovská zábava pro holky i kluky! Zkusili jsme si házet „šišatým“ míčem, zjistili, že v této hře brankaře nepotřebujeme a taky si zkusili ten pravý pokřik!
Přestože se ragby na zemi nehraje, často jsme se z ní museli sbírat. V zápalu boje jsme občas prostě skončili skupinově na trávníku.
Po večeři na nás čekal lehký deštík, takže jsme vytáhli pláštěnky, holínky a nepromokavé bundy, abychom mohli vyrazit na hřiště. Holky si zkoušely dělat mažoretky, kluci stříleli na bránu a hráli fotbal.
Ani nám nevadilo, že venku trochu prší! Věci jsme si hned dali sušit u krbu a k večerní pohádce už přišli pěkně vykoupaní. To byl zase den!
Den 6 – Čtvrtek
Čtvrteční putování stálo opravdu za to!
Na rozcvičku jsme si dali posilování, protáhli si pěkně celé tělo a to jsme ještě nevěděli, co nás čeká!
Hned po snídani jsme si zapsali jako už tradičně předchozí den do táborového deníčku a vyrazili na exkurzi do vesnice, respektive za vesnici. S malou zastávkou v obchodě pro ty, kteří si chtěli doplnit zásoby dobrot.
Díky tomu, že je obchod přímo v „centru“ vesnice, šli jsme se rovnou podívat i na kostel, faru, palírnu i místní školu. Nechyběla ani snaha o házení „žabek“ nebo dělání prstýnků z květinek. Po obědě jsme si užili polední přestávku…mno, klidem bychom to zrovna nenazvali.
Hráli jsme si na zvířata a všichni pohromadě trošku bláznili. Už se dobře známe, takže to není žádný problém. Utvořili jsme si jednu velkou partu. Odpoledne si pro nás duchové zase nachystali dvě „lotroviny“, jak tomu na táboře říkáme! Outdoorové skryté obrázky a DUSDUS.
Že nevíte co to je? Nezapomeňte se nás zeptat. Hráli jsme si na zvířátka!
Ani nevíte, jak jsme byli překvapení, když jsme se večer vrátili do penzionu a našli další dopis.
Zase duchové! Už ani večer nás nenechají na pokoji! Noční hra!
Takže rychle převléct a hurá na ni! A hlavně – vyhýbat se žlutému světlu. Co si budeme povídat, večerku jsme výjimečně nestihli, ale užili jsme si to parádně.
A pak už jenom rychle „zuby“ a do postýlek!
Den 7 – Pátek
Poslední celý táborový den byl opravdu horký. Hned od rána jsme „nahodili“ čisté kraťasy a tričko, abychom si mohli užít snídani. Ráno jsme totiž neměli rozcvičku, abychom mohli nabrat síly po noční hře.
Hned po snídani jsme si tedy vzali deníčky, abychom si všechny zážitky zapsali a namalovali. To se máme na co těšit, až si to budeme s rodiči prohlížet. Ráno na nás čekala poslední týmová hra – outdoorová verze hry „Umí prase létat“. Trochu jsme potrápili hlavu a rozhýbali tělo.
V horkém dni to byl skoro nadlidský úkol. Takže jsme se šli zchladit ještě před obědem do bazénu. Po poledním klidu už to šlo „ráz na ráz“, duchové nás pozvali k sobě do lesa…ale jak se tam můžeme dostat, věděl jenom pošťák Boris a toho najít, to byla fuška!
Dokonce jsme si ho spletli s jiným odpočívajícím pracantem.
Všechno ale nakonec dobře dopadlo a Boris nás poslal do Borovinky, kde na nás čekala odměna za naše putování. Tu jsme si donesli do penzionu a před večeří rozbalili.
Večeře byla speciální! Buřty na ohni! To byla dobrota!
Jenom zpívání u ohně jsme nestihli, protože nás vyhnal silný vítr a déšť. Pokračovali jsme ještě ve společenské místnosti, zazpívali si tam a přečetli poslední táborovou pohádku.
A už se pomalu začínáme těšit zase domů…a někteří na to, že příští rok třeba pojedou znova.
Den 8 – Sobota
Probudili jsme se do deštivého rána a shodli se, že to asi duchové pláčí, protože odjíždíme.
Je to prostě tady.
Odjezdový den je vždycky plný posledních úsměvů, podepisování si věcí navzájem, sdílení adres a také balení. Jak jsme se pěkně v penzionu zabydleli, poslední den musíme všechno zase roztřídit a každý si dát do batohů „to své“.
Co si budeme povídat, je to pěkná divočina. Upřímně doufáme, že jsme nic nezapomněli. Po zabalení jsme si zkrátili čekání na rodiče výtvarkou, na kterou jinak nebylo moc času.
Přece jen se snažíme hlavně lítat po lesích a loukách, takže na výtvarné aktivity čas zbývá, když prší. Dneska jsme si to užili!
Společnými silami jsme ducha tábora vybarvily, ale trošku jinak. Umotali jsme malé kuličky z krepového papíru a tím ho udělali pěkně veselého a barevného! Ať je takový, jako my.
A před obědem jsme se rozjeli do svých domovů s tím, že se třeba zase uvidíme, příští rok! Prostě do takových dobrodružství se člověk musí zamilovat!
