Vedoucí často míchají program z různých ingrediencí. Kreativita a improvizace tam nesmí chybět! K tomu, aby nám to však šlo jako po másle, musíme vědět, jak se od sebe liší. Synonymnímu používání totiž odzvonilo! Zní kreativita lákavěji? Tak to jste ještě neslyšeli pořádně o improvizaci! Pojďme si říct, jak obě využívat v programech pro děti!
Obsah článku
Kreativita
Kreativita je skloňována ve všech pádech jako schopnost, kterou bychom měli rozvíjet. Umožňuje nám totiž generovat nové myšlenky, nápady, koncepty a produkty. Prostě překonávat zažité stereotypy.
Kreativita je hledání spojení ve věcech, ve kterých ostatní spojení nevidí. Je to spojení dvou známých věcí v něco neobvyklého.
Hlavní roli hraje tvůrčí proces, na jehož konci vzniká něco nového a přínosného. Proces může být řízen nebo být spontánní, ale vždy se jedná o úsilí vytvořit něco nového. Zajímá Vás kreativita? Přečtěte si o ní víc!
Kreativita není talent, ale způsob myšlení.
John Cleese
Improvizace
Na druhé straně, improvizace se zaměřuje na okamžité reagování na situace a potřeby. Je to schopnost rychle a efektivně reagovat na neočekávané situace a přizpůsobit se novým podmínkám. Prostě být pohotoví a vnímaví.
Proč nezapomínat na improvizaci?
Zatímco kreativita se často považuje za plánovaný proces, který je založen na úmyslném hledání nových nápadů, improvizace je spontánní reakcí na situaci. Díky aktivitám, ve kterých improvizujeme, se učíme „překonávat naši tělesnou nepohodu“, která provází nenadálé situace.
Pamatujete, kdy Vám naposledy někdo položil otázku, která Vás totálně vyvedla z míry? Pokazilo se něco, na co jste spoléhali a vůbec si nevěděli rady? A pak přišla reakce, na kterou člověk opravdu není pyšný. Červenání, koktání, pocení a v nejhorším scénáři ještě člověk „plácne“ něco, co se vůbec nehodí! Nácvik improvizace v různých situacích nám může pomoct si na takovou „nepohodu“ zvyknout a nenechat se jí tolik „rozházet“. Využívat zvládací mechanismy, jak zůstat v takové situaci přítomní a vnímat ji v ideálním případě jako výzvu.
Selhání jsou přirozenou součástí našich životů. Co je však podstatné, jak je vnímáme a reagujeme. Pokud je vidíme jako příležitost a nástroj učení, máme vyhráno. Právě principy improvizace učí člověka naučit se získat chybu ve svůj prospěch. Když jiní podléhají panice, vy už dávno přemýšlíte, jak situaci vyřešit a ještě zní dostat maximum.
Improvizace je jako řízení auta bez mapy. Musíte být pozorní, pružní a reaktivní, abyste se dostali tam, kam chcete, a zároveň si užili samotnou cestu.
Sting, britský hudebník a skladatel
Principy improvizace
Ano a…aneb Buďte pozitivní!
Základní pravidlo improvizace je souhlas a akceptace. Znamená to, že je člověk otevřený k nápadům a dokáže k nim přidat svoje vlastní. Místo, aby hledal důvody, proč by něco nemohlo jít, hledá cesty. Slova jako „ano, ale…“ jsou nahrazováno „ano a…“. Díky tomu budete mít největšího nepřítele tvořivosti z cesty.
Buďte konkrétní
Konkrétní detaily přináší do situací více realismu a pomáhají se účastníkům diskuzí lépe se soustředit na vytváření společné představy. Občas se nám na obecné zadání velmi těžko hledají odpovědi. Tápeme v nejistotě, která nás může až paralyzovat. Ale čím jasnější zadání, tím je to pro nás bezpečnější.
Tip jak můžete tyto principy trénovat i se svými dětmi. Rozhlédněte se po bytě a začněte společně vyprávět příběh. „To je ale hezká kytka.“ Vaše dítě na Vás naváže: „Ano a má krásné bílé květy.“ Další: „Ano a kdyby mohla vyprávět příběh, určitě by byl o pavoukovi.“ Takto můžete pokračovat seč Vám fantazie stačí.
Poslouchejte a reagujte
Improvizace vyžaduje aktivní přítomnost v situaci. Pokud na ni máte vhodně či vtipně reagovat, bez toho nepůjde! Pamatujete, když Vám naposledy utekly myšlenky někam mimo a kvůli tomu jste kývli na něco, co jste neměli? A pak jste si říkali ještě pěkně dlouho, jak se Vám to mohlo stát? Pokud se naučíte zůstávat v přítomnosti, máte dobře našlápnuto k tomu, aby se to znovu nestalo!
Přijímejte rizika
Improvizace vyžaduje odvahu a ochotu riskovat. Všudypřítomný strach je velkou brzdou. Odbrzděte a vydejte se na cestu k inovaci a tvořivosti. Zkuste se někdy řídit heslem: „Když máš z něčeho strach, běž a udělej to.“
Improvizací pro zlepšení mezilidských vztahů
Pestrost důvodů, proč je improvizace přínosná pro rozvoj vztahů, je překvapivá. Za prvé, vyžaduje spolupráci a komunikaci mezi účastníky, aby dosáhli společného cíle. Tento proces umožňuje lidem navázat a posílit vztahy s ostatními v týmu.
Za druhé, improvizace podporuje důvěru a respekt mezi účastníky, protože všichni musí přijmout a využít nápady ostatních. Tento proces zvyšuje schopnost lidí pracovat společně a řešit problémy.
Za třetí, improvizace může pomoci lidem rozvíjet své emocionální inteligenci tím, že se učí empatii, citlivosti a porozumění. To zlepšuje schopnost lidí komunikovat a řešit konflikty s ostatními lidmi.
Proč jet za improvizací na náš tábor?
Improvizace je skvělým způsobem, jak rozvíjet kreativitu a spontánnost u dětí. Na táborech mohou děti zažít nejrůznější situace, které si samy musí vyřešit. Improvizace jim umožňuje vytvořit nové a neotřelé řešení, což jim posiluje sebedůvěru a schopnost překonávat překážky. Navíc, když děti improvizují, musí spolupracovat a naslouchat si navzájem, což rozvíjí jejich komunikační a sociální dovednosti. Improvizace také podporuje dětskou fantazii a přináší zábavu a radost. Proto je improvizace skvělým nástrojem pro rozvoj osobnostního růstu a kreativity dětí na táborech.
Vnímáme, že tábory a pobyty pro děti jsou výletem mimo komfortní zónu, který k tréninku improvizace svádí.
S dětmi se učíme být přítomní v situaci. Občas se to stává i nám dospělým – že nám uteče mysl na míle daleko. A u dětí to není jiné. Schopnost soustředit se rozvíjíme hrami. Dávají nám příležitost v bezpečném prostředí hledat řešení na nenadálé situace.
Poslouchat a vnímat druhé vytváří prostor pro empatii. Každému z nás se občas stane, že řekne něco, čím druhému ublížíme. Díky tréninku improvizace však můžeme být všímavější k tomu, co se kolem děje.
S dětmi si o situacích povídáme. Jak se cítili? Co se jim vedlo více i méně. Co dělali ve chvíli, kdy se jim nevedlo? Jak by to co v situaci prožili mohli využít v jiných situacích mimo tábor?
Snažíme se jim pomoct, aby zkoušeli nové věci a potýkali se se strachem. Strach je také základní esencí života. Je to pocit, který jsme si sami vytvořili, což znamená, že se s ním můžeme i rozloučit. Krůček po krůčku.
„To nejde“ nahrazujeme slovy jako „v tuhle chvíli na to nejsme připravení, teď se nám nedaří apod.“. Věříme, že všechno je možné.
Chceme, aby děti věděly, že zavřené dveře znamenají pouze to, že musíme najít klíč. Učíme se pro život…nikdo z nás na něj nemá návod. A ano…i přesto se na něj můžeme připravovat. Improvizace nám pomůže mít otevřenou mysl, hledat řešení a nenechat se chybami paralyzovat.
