ZŠ Brno, Jana Babáka – 2019

Od 10. 6. do 13. 6. 2019 si budeme užívat program na škole v přírodě s 23 prvňáčky z 1. A.

Den 0 – Neděle

Už zítra mají přijet děti první třídy ZŠ Brno, Jana Babáka na školu v přírodě a to pro tým lektorů z „Volnočasovek“ znamená příslib výletu za dobrodružstvím pro ně i děti. Plánují, kreslí, chystají prostory k zítřejšímu příjezdu dětí a čekají také tajemnou návštěvu jedné pohádkové postavy… Tak schválně, jestli přijede a bude nás provázet hraním, sportováním a dováděním v lese i v přírodě.

Těšíme se…vlastně všichni!

Den 1 – Pondělí

Spokojené děti přijely autobusem a cesta probíhala jako po „másle“. Nadšení ještě doplnilo krásné slunečné počasí. Ihned po příjezdu jsme se ubytovali v penzionu, holky nahoře a kluci dole. Každý má prostě svoje vlastní patro.

Při dopolední svačině v jídelně naše překvapení neznalo mezí, když tam na nás čekal Medvídek Pú! Náš plyšový kamarád ve své kouzelné kapsičce opět skrýval dopisy, které nás provázely už prvním dnem. Dokonce od nás potřeboval pomoct, protože nás sice rozdělil do týmů, ale pak se mu to rozházelo.

Museli jsme ho všichni společnými silami zachránit a jména zkompletovat, až vznikly dva týmy! Odpoledne jsme měli o zábavu postaráno, protože jsme Medvídkovi Pú pomáhali najít ztracené medy. A dokonce jsme museli spojit síly společným úsilím, abychom zjistili…medové tajemství.

Prostě škola v přírodě…jak má být. Sluníčko, kamarádi a příroda, tak to máme rádi!

Den 2 – Úterý

Úterní den byl ve znamení her, sluníčka a bloudění lesem. Dopoledne jsme se chvilenku učili a také psali dopisy rodičům. A že to některým dalo zabrat, tak o tom by vám paní učitelka mohla vyprávět Medvídek Pú nás však potom všechny moc pochválil za to, co všechno jsme se na škole v přírodě už naučili. Dokonce nás pozval k sobě do Stokorcového lesa, abychom se mohli seznámit s jeho kamarády zvířátky a že jich tam bylo…vlastně tolik, kolik je nás dětí v 1.A.

Někteří z nás si plyšová zvířátky i půjčili a večer s nimi usínali. V okolí Rozsoch je toho opravdu hodně, což jsme si dneska ověřili, když nás Medvídek Pú pozval na malou prohlídku. Šli jsme prostě po „červené“ a cestou plnili různé úkoly.

Na úpatí pískové hory na nás potom čekal zasloužený poklad! Ukrátili jsme si tak chvíli než pro nás byl připravený podvečerní oheň a opékání špekáčků. Každý z nás si dal! Velkou radost jsme měli i z opékání chleba, to byla taky pochoutka. Paní učitelka a lektor Mára naladili kytary a my se naučili nové písničky – třeba Okoř!

Není divu, museli jsme načerpat hodně síly na noční hru. Všichni jsme byli natolik odvážní, abychom stezku prošli, ať už sami nebo ve dvojicích. A věřte, že pro některé z nás to nebylo lehké. Užili jsme si to však všichni do jednoho. A pak už nás přepadla zasloužená únava a potřebný odpočinek na poslední den.

Den 3 – Středa

Po včerejší noční hře se nám nikomu nechtělo sice moc vstávat, ale to těšení na další den nám hodně pomohlo. Dneska už jsme se neučili a rovnou plnili úkol od Medvídka Pú. Moc nás pochválil za odvahu, kterou jsme museli předvést při noční hře, a proto nás pozval na hry na fotbalové hřiště. Asi se však shodneme, že největším úkolem bylo najít pirátskou loď! Všichni jsme se nalodili a u kormidla na nás čekal další tajuplný vzkaz… Měli jsme se dostat do lesa, kterému místní říkají Borovinka. Nikdo z nás nevěděl, jak se tam můžeme dostat. Mohli nám pomoct jenom lektoři Mára a Hanka! Stálo nás to však všechny naše týmové body! Takže „hnědí“ i „fialoví“ spojili síly, aby se dozvěděli, jak se dostanou ke sladkému tajemství. 

Nakonec jsme všichni našli strom posetý perníky, ze kterého si každý mohl uloupnout ten svůj. Taková to byla dobrota. Po náročné dopoledni jsme se vrátili polní cestou opět do penzionu na oběd. Polední klid nám utekl jako voda, protože jsme všichni balili a doufali, že nic nezapomeneme. Zabalené kufry a tašky už na nás čekaly venku, když jsme se sešli v podkrovní herně a povídali si o tom, co se nám líbilo a co bychom případně udělali jinak. Všichni jsme dokázali mluvit o mnoha věcech, až nás to překvapovalo. Náš pobyt skončil, vracíme se domů unavení, ale spokojení.

A budeme určitě vzpomínat na naši první školu v přírodě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *