Termín: 3. – 10. 7. 2021
Sportovní tábor bez limitů nabídne individuální i skupinové aktivity, turnaje a výletování. Budeme soutěžit individuálně i týmově, hrát si v přírodě a poznávat se navzájem. Naučíme se netradiční sportovní hry, posílíme smysl pro fair play a třeba vytvoříme i přátelství na celý život!
Další výlet za dobrodružstvím už se chystá! Tajemný les, jeho zakoutí a jeho obyvatelé! Kdo se v něm asi skrývá a co si na nás připraví? Tak to se dozvíte již brzy na první turnusu tábora Sportmánia!
Den 0 – Pátek
Táborové těšení dětí i vedoucích už je určitě v plném proudu. Copak asi přinesou následující dny, běží nám hlavou. Penzion U Pazderů je po dnešním příjezdu vedoucích už plný smíchu a čeká už jenom na příjezd malých táborníků. Nemůžeme se dočkat, až bude 16 táborových postýlek obsazených a budeme se moct vydat na táborová dobrodružství!
Den 1 – Sobota
Začíná další prosluněné dobrodružství malých táborníků. První den je vždycky seznamovací, kdy si povídáme o tom, jak si to na táboře udělat hezké a poznáváme se navzájem. Troufáme si říct, že dneska už umíme většinu jmen našich nových kamarádů a taky víme, co mají rádi. Kdo hraje na hudební nástroj, zda máme doma zvířátka, jestli chodíme do školy rádi a mnoho dalšího. A taky jsem se nechali pěkně překvapovat tím, že toho máme hodně odlišného, ale ještě více společného!
I když to tak ráno nevypadalo, odpoledne pěkně vykouklo sluníčko a nám to nedalo, abychom nevyzkoušeli nový bazén. A to bylo bájo! Skočili jsme tam s chutí skoro všichni a nechala se vést na vlnách… které jsme si sami vytvořili.
A po večeři už na nás čekal pod pergolou dopis! Od koho, to sami ještě nevíme, tak se nechte taky překvapit! Třeba se to dozvíte společně s námi. A asi se na nás chystá hodně dobrodružstvím, protože si budeme mít zase co zapisovat do našich táborových deníčků. A ty, co nám nechali na pirátské lodi, tak ty jsou opravdu luxusní! Však uvidíte za týden také!
Den 2 – Neděle
Probudili jsme se do slunečného rána, a tak nám ani nevadilo vstát z teplých postýlek a připravit se na rozcvičku. Víme totiž, že probudit celé tělo je základ, abychom byli dobře připravení na celodenní dobrodružství. Než jsme však vyrazili za dalšími zážitky, nejdříve nás čekalo ranní zapisování/malování do našich táborových deníčků, které na nás včera čekali na pirátské lodi.
Jelikož jsme hořeli nedočkavostí, s kým budeme v týmech, hned ráno jsme to vyrazili zjistit. Nebylo to však tak jednoduché. Cestou jsme museli plnit různé úkoly, které nás dovedli až k tomu sladkému tajemství do Albrechtic.
Dneska už víme, kdo patří do týmu Včelích uličníků a kdo do Brumíků. První celotáborová hra nás vyzkoušela z toho, jak to umíme s čísli. Na louce se nám pěkně pomíchali a my se hezky proběhli, když jsme se je snažili složit. Byli jsme šikovní, a tak nás čekala odpoledne i odměna. Před večeří jsme dováděli v bazénu a pak si hráli ping pong nebo oblíbený Dobble.
Co víc povídat, den jako z pohádky. A jak ho zakončíme…Jako každý den, pohádkou. Každý večer si čteme o kočičí škole! A pak už jenom hupky, dubky, pěkně unavení, zamíříme do postýlek. Ale my jsme rádi, protože se musíme pěkně připravit na další letní den!
Den 3 – Pondělí
Energii na dnešní sváteční den jsme sbírali hned od snídaně, kde na nás čekala sladká marmeládová snídaně. A hned po ní na nás u pergoly čekal další dopis, ve kterém stálo, že nám skřítci po lese poschovávali písmenka a potřebují pomoc! Písmenka totiž pláčí a čekají, až je vysvobodíme a znovu je zařadíme do slov. Co jsou samotná písmenka, když netvoří slova? Prostě takový outdoorový scrable 🙂 Dost jsme se u něj nasmáli, protože taková slova, co jsme vymysleli, to by nám mohl ledajaký vtipálek závidět.
Na obědě jsme se pěkně najedli a většina z nás si i přidala! Naše služba v jídelně měla co dělat! Tak kdo by také neměl rád řízky s bramborem, že!
Polední klid už je spíše nazýván klidem, někdy to vypadá, že je to spíš polední neklid. Penzion se pěkně otřásá v základech, když se všichni táborníci sejdou ve společenské místnosti.
Odpoledne nás čekala nemilá věc. Naše vedoucí Hanka se zatoulala a my jsme zjistili, že si ublížila a museli jsme jí pomoct. Až později jsme zjistili, že si to pro nás vedoucí “jenom vymysleli”, abychom si zkusili, jak se umíme v takových situacích zachovat. Teď už víme, že jsme měli pořádné mezery a zdravověda je opravdu důležitá.
Na večerním programu děláme mnoho zajímavého. Dneska jsme dokonce zkoušeli dělat mažoretky, protože vedoucí Zdeňka má hůlky. A ostatní si házeli s frisbee a také jsme složili fotbalový tým. A nikdo z nás už nevěří, že pro holky fotbal není! Kdybyste to viděli, jak si to všichni užíváme!
A jak se den blíží ke konci, vracíme se unavení do penzionu. Přečteme si o kočičí škole a pak alou do postýlek. Taková dobrodružství, co zažíváme my, tak na ta se musí člověk opravdu vypsat!
Den 4 – Úterý
Slunné ráno přímo vybízelo k tomu vydat se na celodenní výlet. Po psaní deníčků a povídání si zážitků z minulého dne jsme dostali další dopis. Obyvatelé kouzelného lesa nás pozvali na výlet do okolí penzionu. Nenechali jsme se dlouho pobízet, sbalili jsme si batůžky a vyrazili. Prošli jsme místními loukami, lesy až k rybníku Domaňák.
Čekalo nás dovádění ve vodě, hraní na hřišti i pěkná procházka. A také nás čekala první možnost, jak si koupit něco “na chuť” v místním kiosku. Tak jsme slízali pár zmrzlin, pochroupali několik hranolek a dali si výbornou malinovku. Ale i tak jsme se pěkně hladoví zase vrátili k večeři. Cesta domů totiž nebyla úplně krátká.
Po večeři to už skoro vypadalo, že ani nezvládneme jít na večerní hraní na hřiště. Opak se však stal pravdou. Opět jsme postavili fotbalový i mažoretkový tým! Večer jsme se ještě rychle osprchovali a pak hurá do postelí. Načerpat energii na další táborový den!
Den 5 – Středa
Ráno jsme se probudili plní sil a vzpomínali na včerejší celodenní výlet. Všechno jsme si pečlivě zapsali do našich deníčků a těšíme se až budeme moct vyprávět rodičům. Vzhledem k tomu, že jsme včera nedoplnili žádné body do naší celotáborové hry, museli jsme to dneska dohnat.
Dopoledne jsme zkoušeli naši trpělivost při sbírání hmyzu našimi zobáčky (kolíčky). A ze zobáčků se pak stali klíšťata, které ověřují naši pozornost. Každý z nás si musí hlídat ten “svůj” kolíček tak, aby mu ho nikdo jiný nevzal. Ale celý den, tak to je dost náročné!
A k tomu nás navštívili z Lesy ČR s naučnou procházkou a hrami zaměřenými na poznávání stromů v přírodě. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého a potom získali i hezké odměny.
Byli jsme rádi za odpočinkovější večer, kdy jsme znovu postavili náš fotbalový tým a užili si další slunečný večer. Všichni už myslíme na to, jak se nám naše táborové dobrodružství blíží ke konci. A tak se snažíme si užít každičkou chvilinku s novými kamarády. A těším se, co dalšího nám dny přinesou.
Den 6 – Čtvrtek
Už od rána bylo něco ve vzduchu…něco tajemného, co nám nedalo spát 🙂 A po rozcvičce jsme zjistili, že se na nás zase něco chystá. Nebo snad někdo? Že by další nenadálá návštěva, běželo nám hlavou. A ono ano! Hned v deset jsme našli další dopis, že si máme najít svoji návštěvu, která nás vyzkouší z toho, jak se staráme o vlastní bezpečí. Přijeli rovnou z BESIPu a povídali nám o bezpečnosti na silnici. Mnohé jsme věděli a mnohé nás také překvapilo.
Po obědě jsme měli docela naspěch a museli si zkrátit polední klid. Jinak bychom totiž nestihli poštu a naši milí by od nás nedostali ani táborový pohled! To bychom jim opravdu nechtěli udělat. Bohužel pošta ve vesnici má velmi omezenou otevírací dobu, a tak jsme byli rádi, že jsme to stihli. Co jsme však nestihli, byl plánovaný nákup v obchodě. Zkusili jsme si, jaké je to být na vesnici, kde má obchod otevírací dobu od 6 do 11 ve čtvrtek. 🙂
Čas, který jsme ušetřili, jsme využili na hraní hry s tématem lidských práv. Pěkně jsme si zaběhali, ale i potrápili mozkové závity. Za odměnu jsme dneska už po druhé navštívili bazén. Kdo nechtěl do bazénu, hrál pingpong nebo “válku”. Po zkráceném poledním klidu se volnější program opravdu hodil…a to jsme ještě nevěděli, co nás čeká.
Po tom, co jsme se vrátili z večerního hraní na hrišti nás vedoucí pěkně překvapili. Museli jsme si rychle vyčistit zuby, najít holinky (což pro některé z nás byl nadlidský úkol) a vyrazit do tajemného nočního lesa. Kouzelný les nás totiž pozval na noční hru! A to bylo to pravé vzrůšo, co bychom o tom psali, to vám určitě pak každý rád povypráví!
Den 7 – Pátek
Po proběhlé noční hře se nám vstávalo překvapivě dobře. Možná to bylo i tím, že jsme nemuseli na rozcvičku. Po snídani jsme si povídali zážitky a emoce z noční hry a napsali si do deníčků naše pocity. Kdy se vlastně bojíme? Jak to poznáme? Co můžeme dělat, abychom strach zmírnili a o mnohém dalším jsme společně mluvili.
Navázali jsme potom rovnou i výtvarnou aktivitou, poslední počítanou do celotáborovky. Vytvořili jsme zajíčky, pojmenovali je a vymysleli příběh, co zažívali. A pak už přišla slavnostní chvíle. Předávání diplomů. Všichni jsme si zasloužili ocenění za to, že jsme se na táboře snažili a překonávali sami sebe. A slavnostní den pokračoval. Po poledním klidu jsme našli dopis, ve kterém jsme se dozvěděli, jak efektivně využít body z celotáborové hry.
Lesní víla nám totiž slíbila, že když ji přineseme důkaz o tom, že máme 54 bodů, nechá nás mapu k pokladu. A my neváhali, spojili naše body dohromady a pak nám nebránilo nic v tom, abychom vyrazili na cestu k pokladu. Naučná stezka s duchy lesa nám ukázala naše okolí ještě z druhé strany. A na konci nás čekal kýžený poklad, který jsme si rozdělili.
A jak se sluší a patří, jsme poslední večer strávili u táboráku. Povídali si, zpívali a někteří pořádali šnečí závody. Prostě slavnostní den od rána až do večera. A zítra už se těšíme, až to všechno budeme moct vyprávět přímo!
Den 8 – Sobota
Všechno hezké jednou končí. Stejný pocit jsme měli dneska, kdy jsme se probudili do posledního táborového dne. Ráno na nás čekalo poslední překvapení. Obyvatelé kouzelného světa nám přichystali pěknou „kanadu“ a my ráno nemohli najít naše boty. A tak jsme měli rozcvičku jasnou. Naštěstí na snídani jsme už byli připravení. Poslední den byl ve znamení vzpomínání a povídání si o zážitcích. Tak jak to k poslednímu dni patří. Stejně jako rozloučení a objetí, ale i těšení na „to“ nové, co nás čeká. A třeba to bude i další shledání, třeba příští rok, zase někde na cestě za dobrodružstvím.